Recenze: Diana Štelová – Ta z katovny

Knížka, ve které se střídá současnost s minulostí? Dobrodružný a trochu temný příběh? A navíc z českého prostředí? Tak to mi nesmělo uniknout. Nejen proto, že takové knihy ráda čtu, ale i proto, že je sama píšu. Několik lidí mi dokonce napsalo, že jim kniha Diany Štelové – Ta z katovny připomíná můj román Tajemství prachu a krve. A to je tedy výzva. :)

O čem je kniha Ta z katovny

Hlavní hrdinkou je Lucie, která se potýká s úzkostmi a depresí už od dětství. Ostatně, neměla ho nijak jednoduché, a tak není divu, že na ni má dopad i v dospělosti. Po rozchodu s přítelem Adamem, z něhož se sama obviňuje, utíká od lidí. Kupuje si starou polorozpadlou katovnu na českém pohraničí nedaleko Domažlic. Chce tam žít v ústranní od lidí a věnovat se jen sobě a své práci literární redaktorky. Brzy na svých toulkách lesem narazí na zchátralou budovu zámečku, která ji až magicky přitahuje. Zároveň se jí začnou zdát podivné sny, v nichž vystupuje žena, která kdysi na zámečku žila.

V druhé časové rovině, kterou sledujete skrze Lučciny sny a vidiny, se seznamujeme s Celestýnou. Mladou ženou, která si vzala okouzlujícího Maxmiliána. Z toho se ale krátce po svatbě vyklubal psychopat s násilnickými sklony a její život se proměnil v peklo. Možná i proto její duch dodnes zůstává přítomen na zámečku a má potřebu někomu předat svůj příběh. Proč ale zrovna Lucii?

Knížka Ta z katovny je okouzlující směsicí nadpřirozených jevů v kontrastu s realitou všedního dne, kterou může prožívat kdekterá z nás. Ukazuje tísnivost lidských vztahů a odkrývá bolestné vzpomínky. Najde Lucie v katovně své štěstí? Přinese jí ho podivný jezdec na koni, který ji jednou v noci pronásleduje lesem až ke katovně? Dokáže se vrátit zpátky mezi lidi? A proč jí Celestýna odhaluje svůj děsivý příběh?

Můj názor:

Ano, Ta z katovny se mi opravdu hodně líbila. Jedná se o celkem tenkou knihu, ale je v ní všechno, co by v ní mělo být. Oba příběhy – Lucčin i Celestýnin se dokonale doplňují a prolínají a my postupně začneme chápat, proč to tak celé je. Autorka umí psát opravdu dobře. V knize nenajdete žádná hluchá místa, nic, co by vás nudilo. Naopak. Napětí a touha dozvědět se, co bylo dál, vás nutí stále číst a knížku neodložit až do samého konce. Co mi chybělo, byl příběh samotné katovny. Proč ji autorka umístila zrovna do takového místa, které může mít jistě své vlastní temné dějiny? Čekala jsem, že se tam objeví něco, co nám propojí katovnu se zámečkem, ale to se nestalo. Škoda. Potenciál tam byl.

Na můj vkus bych možná přidala ještě trochu děsivější atmosféry v zámečku a drastičtější vyústění celého příběhu, ale i tak, jak to autorka pojala, se mi to hodně líbilo. Hulíkovi bych nejradši nabila nos, jelikož jsem na rozdíl od Lucie od začátku tušila, co se z toho všeho vyklube. Autorka nám dává drobné nápovědy, abychom jako čtenáři věděli více než Lucie.

Hodně se mi líbila i postava Celestýny, která i přes nepřízeň osudu dokázala překonávat bolest a zklamání a s hrdostí bojovala s násilnickým manželem, jak se dalo. Jedna situace – kterou nebudu zmiňovat, abych nenapovídala – mi přišla dokonce jako geniální vzdor a je mi líto, že to netrvalo déle. Držela jsem Celestýně palce celou dobu. Naopak Lucii bych občas propleskla, aby se přestala litovat a vzala věci do svých rukou. Aby neměla pocit méněcennosti a nevinila se ze ztroskotaných vztahů – svých i své matky.

Tato kniha je dokonalé čtení někam na chatu či chalupu, na letní dovolenou. Takže pokud hledáte napínavé čtení, které vás od začátku pohltí, rozhodně si ji přibalte do kufru.

Hodnocení: 89 %

Za knihu Ta z katovny moc děkuji nakladatelskému domu Grada a nakladatelství Cosmopolis, které ji vydalo a na jejichž stránkách si ji můžete zakoupit.